Maté v současném světě

Současnost maté aneb gaučo en gira mundial

Ve dvacátém století se maté začalo dobývat svět. Příčina je zřejmá. Nazvěme ji třeba globalizace. Na jedné straně se do té doby neuvěřitelným způsobem navýšila kapacita mezinárodního obchodu. A tak se z původně nápoje několika indiánských kmenů stala super-potravina budoucnosti. Alespoň to tedy uvádí hodně sloganů prodejců maté… A zase tolik nepřehání, zvážíme-li vliv tohoto nápoje na lidský organizmus. Ale o tom na jiném místě.
Popišme si ve zkratce co myslím slovem „globalizace“. V roce 1620 trvalo přeplutí Atlantiku lodi Mayflower 66 dní. Při slavném závodě v roce 1838 zvítězila loď Sirius, která z anglického Bristolu do New Yorku doplula za neuvěřitelných 18 dní a 10 hodin. Poslední držitel Modré stuhy za nejrychlejší překonání Atlantského oceánu zvládl tuto trasu za 3 dny a 12 hodin.
Změnila se i velikost lodí. Výstavba lodi Great Eastern, započatá v roce 1854, by se v dnešním světě dala přirovnat snad jen k projektu vesmírné stanice ISS (prosím neplést s ISIS). Tato gigantická loď byla šestkrát větší než největší do té doby postavené plavidlo. Podle dnešních propočtů by se na ní dalo naložit až 27 859 tun nákladu. Největší tankery současnosti uvezou přibližně 400 000 tun nákladu… Takže už zbývá přepravní kapacita i pro maté.
A nezměnila se jen technika. Změnili se i lidé. Několik migračních vln zavedlo do Jižní Ameriky, zejména v 1. polovině 20. století, lidi z celého světa. A tito lidé předávali informace o maté zpět do svých původních domovin. A tím se vytvořilo několik, z hlediska maté překvapivě vyspělých států. Stejně tak jako vlivem ekonomických problémů a politické nestability , a to pro změnu spíše v druhé polovině minulého století, mnoho obyvatel Jižní Ameriky opouštělo své domovy a svůj oblíbený nápoj si brali i do nové vlasti. Tímto způsobem rovněž vznikala nová centra konzumace maté. V tomto případě se ale jedná o méně překvapivé státy.
Vezměme to tedy popořadě.
Těžištěm výroby i konzumace maté zůstává Jižní Amerika.
Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství při OSN byla v roce 2012 největším producentem maté Brazílie s 58% světové produkce. V absolutní hodnotě to znamená 513 256 tun. Na druhém místě je Argentina, s 32% (290 000 tun). Na místě třetím je Paraguay, 10% a (85 490 tun). Podle některých zdrojů v roce 2018 předběhla Argentina v produkci maté Brazílii. Ale přesná celosvětová data se mi zatím nepovedlo shromáždit. Až najdu hodnověrný zdroj, doplním o přesná čísla.
Být reportérem televize Nova, označil bych za „šokující“, že v Uruguayi se maté v podstatě nepěstuje. A to ze dvou důvodů. Jednak pro jeho neuvěřitelnou spotřebu v této zemi, a za druhé pro několik uruguayských značek na trhu. Nicméně po důkladném prostudování obalů se vše vyjasnilo. Maté bylo vypěstováno u sousedů, nicméně sušení, zrání atd se už událo v Uruguayi.
Největší spotřebou se může pochlubit … právě zmíněná Uruguay. Piji maté téměř denně. A spotřebuji něco kolem 6 kg za rok. V této malé, třímilionové zemi je průměrná spotřeba na osobu, včetně kojenců a lidí v kómatu, 8 (osm) kg na osobu. Následuje Argentina s „pouze“ 6,4 kg/ obyvatel.
Jen aby bylo vidět, co pro obyvatele této části světa maté znamená, zde jsou data o příjmu tekutin průměrného Argentince:
31% voda z kohoutku
30% yerba maté
16% soda, minerálky včetně ochucených
6% mléko
a dál už jen namátkově 4% káva, 3% pivo, 2% čaj a několik dalších, statisticky nevýznamných položek

Mimo Jižní Ameriku největším dovozcem byla, a co je skutečně neuvěřitelné, i přes mnoho let trvající válku stále je (data 2019),Sýrie. Až nyní jsem pochopil lehce výsměšný pohled mého dřívějšího kolegy Sardara, původem z Aleppa. Snažil jsem se mu vysvětlit co je maté zač. A zvolil jsem jsem skutečně „polopatickou“ metodu. Jelikož to byl hodný a slušný kluk, mlčky mně po celou dobu trpělivě naslouchal. Jen ten jeho pohled jsem si nedovedl vysvětlit… No, tak jsem byl za blba. No a co?
Velká spotřeba je i v Libanonu či Izraeli. Do těchto zemí přivezli maté emigranti, kteří kdysi odešli do Jižní Ameriky,
V Evropě je zemí maté zaslíbenou Polsko. Mnohokrát jsem se setkal s tím, že na obalu zboží z českého obchodu byla informace v polštině, přelepená samolepkou s českým překladem. Důvod je stejný jako výše. Emigrace a reemigrace.
Samozřejmě, velkými importéry jsou USA, Španělsko, Británie, v poslední době Německo a Francie. Ale v těchto zemích, na rozdíl od Polska, má na spotřebě maté velký podíl silná komunita jihoameričanů. Ovšem i tam se konzumace mezi domorodými obyvateli stále zvyšuje.
A jak jsou na tom v Češi? Asi stejně jako obyvatelé Botswany s vařením svíčkové. Je tu pár nadšenců. Za vše vypovídá fakt, že jsem nenašel v češtině na internetu komplexnější informaci o tomto fenoménu, než tu, kterou právě tvořím. A co si budeme povídat, toto „monumentální“ dílo by neuspělo ani jako referát žáka sedmé třídy obecné školy.
Jen pro dokreslení stavu české kultury požívání maté, zájemce si může na YouTube zadat heslo „yerba mate příprava“. Ženská postava v oranžové noční košili tam tvrdí, že připravuje maté. Trest smrti je v Uruguayi zakázán už více než 100 let, od roku 1908. Necivilizovaní divoši jsou ti Uruguayci, jen co je pravda... Nicméně mám obavu, po zhlédnutí tohoto videa by většina obyvatel této úžasné země hlasovala pro jeho znovuobnovení.