Historie do konce 19. století

Historie maté aneb gaučo v muzeu

Historie je vždy komplikovaná. O tom v Čechách už něco víme. A nejinak to je i s historií maté.
V zásadě se amatérští historici dělí na dvě skupiny. Jedna přisuzuje počátky této tradice kmeni Tupi. Druhá, větší část ovšem soudí, že na počátku stál kmen Guarani. Tato skupina se však znovu dělí na dvě části. Jedni tvrdí, že kmen Guarani získal znalosti využití maté od boha jménem Yari. Toto byl bůh Měsíce. Zatímco jejich nesmiřitelní protivníci stejně neoblomě tvrdí, že za vším stojí vysoký a vousatý bůh Pa’ I Shume.
Profesionální historici jsou o poznání stručnější. Podle nich popíjení nápoje z listů cesmíny paraguayské bylo hojné již v předkolumbovské Americe. A vzhledem k přirozenému rozšíření tohoto stromu je původ této tradice někde v místech dnešních států Paraguay, jižní Brazílie a severní Argentina. Konzumace maté bylo často spojováno s náboženskými a sociokulturními obřady. Rovněž se maté hojně využívalo při směnném obchodu.
Příchod Evropanů do Ameriky mnohé změnil. Dodnes mi zůstalo v hlavě zacházení s Indiány, jak jej popsal Alexander von Humboldt ve svých Cestopisech z Nového světa. Bylo potřeba rázně ukázat, který bůh je nekonečně dobrotivý a milosrdný…
První zmínky Evropanů o yerba maté můžeme nalézt již v polovině 16. století. Evropští kolonisté si brzy uvědomili příznivé a povzbuzující účinky tohoto nápoje. A tak se velmi brzy tento stal stejně oblíbený jak mezi původním obyvatelstvem, tak mezi nově příchozími osadníky. Konzumace maté se stala tak rozšířenou, že začala vadit v šíření křesťanství. Starobylé rituály se totiž dostávaly do rozporu s katechismem. Takže už roku 1616 byla konzumace maté na španělských územích v jižní Americe zakázána. Trest za požívání tohoto „nápoje zla“ byl na svou dobu ten nejpřísnější. Exkomunikace z církve.
V zápase mezi církví a maté byl výsledek předem dán. Vyhrálo maté. A tak se většina původních obyvatel raději vzdávala církve než svého oblíbeného nápoje. Jezuité pochopili, že tudy cesta nevede. A tudíž přibližně od poloviny 17. století změnili taktiku. Místo zákazu požádali španělskou korunu o svolení k pěstování a exportu. Za tím účelem bylo nutno zajistit úrodnou půdu a pracovní sílu. Jakým způsobem k tomuto opatření výrobních prostředků došlo není asi třeba hovořit…
Maté se hojně šířilo mezi raketově rostoucí populací evropských přistěhovalců v jižní Americe. Ovšem v Evropě si popularitu příliš nezískalo.
A stejná situace trvala v podstatě až do dvacátého století. Maté ovládlo celou jižní Ameriku. Ale zbytek světa zůstával k tomu nápoji imunní. A o tom, jak ve dvacátém století začalo vítězné tažení okolo světa se více dozvíte v kapitole „Gaučo en gira mundial“